Nezáleží na tom, zda řídíte skutečný dopravní nebo sportovní letoun, jeho model nebo simulátor. Je nezbytné, abyste patřili do rodiny těch, kteří mají létání ve svém srdci. Varianta produktu pro ženy.
Dámské triko se značkou Antonio v provedení s krátkým rukávem je vyrobeno z bavlněného materiálu, který odvádí pryč bezpečně pot a navíc působí stále příjemně na těle. Tento produkt je dárkově zabalen.
Specifikace:
200 g/m, 100 % bavlna, Single Jersey, silikonová úprava.
Pochodeň Wilbura Wrighta
Patnáct let… Je patnáctiletý kluk vlastně už téměř, nebo je to muž, který je v mnoha ohledech ještě chlapcem? V mém případě byl rok 1912, kdy mi bylo patnáct, významný proto, že jsem si ujasnil, kudy se bude ubírat můj život. K letectví jsem inklinoval už odmala, s tatínkem jsme nevynechali jedinou příležitost, kdy bylo možné sledovat okřídlené stoje, jak dobývají oblohu. Ale definitivně jsem se pro letectví rozhodl – tehdy možná s mladickou naivitou –, když zemřel jeden z mých hrdinů, mladší z bratrů Wrightových, Wilbur. Snad jsem se domníval, že mohu „převzít jeho pochodeň“ a nést ji dál. Američané Orville a Wilbur Wrightovi se narodili kolem poloviny devatenáctého století.
Akademické vzdělání se jim vyhnulo, ale o to více byli zapálení do sportu. Jezdili závodně na kole, milovali plachtění a zároveň byli velmi zruční. Těžko se tedy divit, že jakmile se proslavili svými pokusy v oblasti létání, okamžitě se stali mými idoly. Začali tím, že postavili kolo s křídly a benzinovým motorem, který je poháněl, k čemuž je nejspíš inspirovala popularita cyklistiky. Američani tomuto sportu kolem roku 1892 zcela propadli. Oba bratři, kteří byli nejen vynikajícími cyklisty, ale i mechaniky, se rozhodli, že v tomto oboru začnou podnikat. Prodávali, opravovali, navrhovali a vyráběli svou řadu ručně postavených kol. A byli dostatečně úspěšní, aby mohli financovat vlastní letecký výzkum.
Když v roce 1896 zemřel německý průkopník letu Otto Lilienthal, začali bratři intenzivně studovat ptačí let a Lilienthalovy práce. Došli k přesvědčení, že je možné, aby se člověk vznesl k nebi, a rozhodli se, že budou provádět vlastní pokusy v této oblasti. Byli úspěšní – v prosinci 1903 uskutečnili první volný řízený let s letadlem těžším než vzduch! V tom roce mi bylo šest let a hltal jsem každou zmínku o podobných experimentech. Z obou bratří Wrightových mi byl bližší mladší Wilbur, nejspíš proto, že i když jsme rozhodně nebyli vrstevníky, mohl jsem se s ním lépe ztotožnit. Představoval jsem si, že ho jednou oslovím a on mě přizve ke svým odvážným projektům. Že se staneme přáteli…
A tak si asi dovedete představit, jak mě jako patnáctiletého kluka s hlavou plnou snů ranila zpráva o jeho předčasné smrti. V mých očích to byla navíc smrt nad jiné zbytečná – nezemřel vznešeně při dobývání oblohy, s tím bych se možná ještě smířil –, ale zcela přízemně, když v roce 1912 podlehl břišnímu tyfu. Byl jsem zdrcen, ale současně můj život dostal jasný cíl – budu následovníkem Wilbura Wrighta. Spojím se s jeho bratrem, a kdo ví… Ale i když Orville Wright vybudoval po roce 1916 leteckou laboratoř a věnoval se výzkumu v této oblasti, moje plány změnila první světová válka a já se v letectví vydal svou cestou. Ale velmi mě potěšilo, když jsem se po letech dočetl, že 8. dubna 1930 získal Orville Wright první medaili Daniela Guggenheima, ocenění za "velké úspěchy v letectví.